1 MANSIONY 2014

 Ilustrace ke knize Milana Exnera Biblické humoresky aneb Křesťan mezi mansiony

 Kresba uhlem na recyklovaném papíře, 80 x 60 cm
 
 
 
 "Mansiony jsou malé domečky nahrazující ve středověkém divadle kulisy a charakterizující určité prostředí. Před nimi a někdy také uvnitř se inscenovaly náboženské hry. Neexistovalo tedy jeviště, ale herci se podle vývoje děje přesouvali od jednoho mansionu k druhému. Různé sestavy takovýchto domečků jsou i tématem ilustrací. Nad nimi se jako lehký závoj vznáší duchovní poselství představení..."

Kniha vyšla v říjnu 2014 v libereckém nakladatelství Bor.
 

 

 

 

 

 

2  LEPTY A GRAFIKY 2012

 Ukázky grafik z cyklu Silová pole, 2012

 lept, 62 x 80 cm

 

 

 

 

 

3  Z CYKLU BUBLINY 2012

 Fotografie instalací

 

Při studiu účinků silových polí, jsem si uvědomil, že dobře by je mohlo vizualizovat povrchové napětí vodních blan. Bylo ovšem nutno vytvořit takové podmínky, aby nevznikaly jen monotónní shluky kulatých bublin, ale místa, kde se síly povrchového napětí vyrovnávají a vytvářejí linie a otevřené křivky. Teprve po mnoha pokusech jsem pochopil zákonitosti tohoto procesu a vytvořil prostorovou síť, v níž vodní blány nevyplňují pouze její oka, ale samy vytvářejí množství zlomových linií na principu vyrovnání sil tahů a protitahů při zaujetí nejmenší možné plochy. Místo bublin, které ovšem zcela nezmizely, tak vznikají čtyřstěny, krychle i složitější geometrická tělesa a obrazce. Trvá to samozřejmě jen několik vteřin, a tak výsledky musel fotograficky fixovat liberecký fotograf Šimon Pikous.

 

 

 

 

4 RÁDLŮV SYNOVEC 2010

 Ilustrace ke knize Milana Exnera Rádlův synovec, 2010

 

Děj této novely je založen na příběhu, který začíná nenadálým objevem zbytků základů pozdně barokního divadla a končí jeho rekonstrukcí. Ale zatímco odhalené pozůstatky jsou pravé a autentické, tak teorie o původní podobě scény, jejím vybavení i repertoáru jsou naopak čistě hypotetickou konstrukcí, i když si na ní profesor divadelní vědy vybudoval akademické „renomé". Takto až na samou dřeň zredukovaný obsah jinak mnohovrstevnatého textu v sobě skrývá výtvarný princip, který jsem použil k ilustraci. Dole je pregnantní tvar, nad ním se vznáší jeho rozmlžený obraz, kontury se ztrácejí, tvary se atomizují... Tento princip se ukázal natolik nosný, že jsem pár kreseb vytvořil i po vydání publikace. Na obálce byly na přání autora použity uhlokresby korespondující s mou volnou tvorbou.

 

 

 

 

 

5 Z CYKLU PROVÁZKY 2006

 Fotografie z intalace

 

Při práci s libereckým fotografem Karlem Doškem na společné výstavě Prostor vznikla i série fotografií napnutých provázků. Tvořili jsme oba v prázdném kostele v Horním Vítkově u Chrastavy. V monumentálním prostoru vznikly i velké uhlokresby na téma sil, tahů a protitahů. Toto téma jsem realizoval i v materiálové podobě. Provázky jsem natáhl mezi trámy šerého podkroví kostela tak, aby je osvětloval štych prudkého slunečního světla z vikýře. Byl jsem rád, když tyto fotografie zařadil Karel Došek do své velké přehlídky v Galerii U Rytíře jako rovnocennou součást své tvorby.

 

 

 

 

6 VELKOFORMÁTOVÉ UHLOVÉ KRESBY 2001-2006

 Kresba uhlem na recyklovaném papíru/sololitu

 

 

 

 

 

7 TUŽKOVÉ ETUDY 2004–2006

 Tužkové etudy, 2004-2006, tužka, ruční papír, 30 x 42 cm (výběr)

 

 

 

 

 

 

8 GRAFIKY 2000–2005

 Grafiky 2000-2005, lept a suchá jehla, 82 x 49 cm (výběr)

 

 

 

 

 

 

9 UHLOKRESBY FORMÁTU B1 2000–2001, 2005

 Uhel na šedé lepence, 100 x 70 cm (výběr z 22 kreseb)

 

 

 

 

 

 

10 VELKÉ GRAFIKY GRENZRAUM 1999

 Velké grafiky ze sympozia Grenzraum 1999,

 lept a akvatinta, 100 x 150 cm

 

 

 

 

 

11 VELKÉ KRESBY 1999-2000

 Kresby formátu A0, 1999-2000,

 uhel na recyklovaném papíře, 120 x 80 cm (výběr)

 

 

 

 

 

12 DVANÁCT DO TUCTU 1995-1999

 Lept a suchá jehla, 84 x 49 cm (výběr)

 

 

 

 

 

 

13 Z CYKLU ARCHITEKTURY 1992-1995

 Lept, suchá jehla a akvatinta (výběr)

 

 

 

 

 

14 CYKLUS KLECE 1989-1992

 Lepty se suchou jehlou a akvatintou (výběr ze souboru 21 grafik)

 

"Tento cyklus byl pro mě přelomový. Téma uzavřeného intimního prostoru, které mě už dlouho předtím zajímalo, konečně dostalo svébytné výtvarné vyjádření. Nepodařilo se to hned, v první kleci ještě létali ptáci, ve čtvrté ležela vajíčka a teprve od páté se mi podařilo téma zabstrahovat až na samou podstatu. Ruka se uvolnila, začalo vznikat charakteristické tvarosloví, které pak zůstalo nějakým způsobem přítomno i v celé mé další tvorbě. Lapidárně by se dalo říct, že jsem se výtvarně našel. Hned na začátku jsem také výrazně zvětšil rozměry grafických listů a brzy zjistil, že mi to vyhovuje natolik, že během další práce velikost grafik ještě narůstala."